Po náročném MS handicapovaných v Irském Kinsale, jsme se přesunuli do britského Poolu, kde se konalo Otevřené mistrovství světa lodní třídy 2.4mR, tj. i za účasti zdravých jachtařů.
Na startu se sešlo 75 jachtařů ze tří kontinentů. Již tradičně se kromě domácích nejsilněji prezentovala flotila Skandinávie.
Již první trénink ukázal, že žádný jednoduchý jachting se v Poolu konat nebude. Jak místní hrdě říkají, “Brownsea” je druhý největší přírodní přístav na světě. Ohromná, 8 kilometrů dlouhá a 4 kilometry široká zátoka, s 9 ostrovy, 2 metry vysokým přílivem a spoustou mělčin disponuje specialitou kanálu La Manche, tj. 2 přílivy za den. Proudy dosahovaly místy 1,5 uzle v mnoha směrech ovlivněných jak ostrovy, tak hloubenými plavebními kanály. K tomu krátké, lámavé vlny způsobené malou hloubkou. Ideální voda pro místní, ze které je ovšem nešťasná i spousta Britů. Jako by Artur Ransome zde psal své záhadné vody.
Trénink před mistrovstvím jsem měl domluvený s částí finské flotily, ovšem díky absenci větru z něj zůstaly jen tři krátké výjezdy.
Den 1
Neanglicky slunné počasí nám připravilo slabou severozápadní brízu 4-12 uzlů s 30° dlouhými změnami. Přeplněná startovní čára s proudem zezadu tlačící lodě přes čáru značila nelehký den. Tento den vyhrál Švéd Peter Anderson s dojezdy 1,4,3. V nelehkých podmínkách jen málokdo udržel konstantní skóre. Já po průměrných startech měl dojezdy 31,32. V poslední rozjížďce vyšel perfektní start od bóje. Přesto že jsem by vytlačen do slabšího proudu, bylo z toho 12. místo po první stoupačce. Bohužel v průběhu druhé stoupačky jsem si dojel pro 100% mrak. Oproti předpokladu přišla změna z druhé strany – takže výsledkem bylo 35. místo. Přesto díky nevyrovnaným výsledkům ve flotile, jsem den skončil na 28. místě.
Den 2
Den probíhal jako přímá kopie dne prvního, jen poryvy dosahovaly 16 uzlů. Ovšem stálosti to větru nepřidalo. Já při první obratu utrhl šekl na předním stěhu. Provizorní opravu provedenou ze člunu komise bylo nutné opakovat, takže výsledkem byl pozdní start s extrémně předkloněným stěžněm. Ten jsem sice v průběhu zaďáku narovnal, ale přesto výsledkem bylo 63. místo. Poslední start jsem měl dobrý ze středu startovní čáry. Mravenčí práce s točením všech změn přinesla své ovoce v podobě 17. místa. Místní toho dne jednoznačně prodali své znalosti Helena Lucas 4,1,3, Megan Pascoe 7,2,2, Ian Barker 3,13,1. Mne čekal pád na 38. místo.
Den 3
Po tříhodinovém čekání na vodě přišla od severu bríza, která v pár minutách zesílila na 16 uzlů. Já dobrý start proměnil v 16. místo po první stoupačce. V druhé jsem si opět dojel pro mrak a tentokráte z toho bylo 12. místo v cíli. Bohužel v další rozjížďce jsem dal 36. místo. Dni opět dominovalo místní duo Helena Lucas 3,3 a Ian Barker 1,4. Já postoupil na 32. místo.
Den 4
Déšť a slabá severozápadní bríza o síle 4-12 uzlů s oblíbenými 30° změnami. Startovní čára v plavebním kanálu se silným proudem zezadu znamenala mnoho opakovaných startů a mnoho diskvalifikací za předčasný start. Na to doplatil Ian Barker. Heleně se taktéž nedařilo a dojezdy 13,1,21 znamenali pád z téměř jistého vítězství. Takže mistrem světa se stal Švéd Stelan Berlin, sice jen s jednou vítěznou rozjížďkou, ale zato s nejvyrovnanějším skóre.
Mé dojezdy 26,29,29 znamenali posun na celkové 30. místo.
Výsledky:
1. Stelan Berlin (SWE)
2. Helen Lucas (GBR)
3. Megan Pascoe (GBR)
…..
30. Daniel Bína (CZE)
